Od září se opět slyšíme na www.radiogecko.cz v pořadu Rozlouskni Buráka.
Premiéra ve středu v 19:00, repríza pak v neděli v pravý poledne, užívejte přátelé!!

Od září se opět slyšíme na www.radiogecko.cz v pořadu Rozlouskni Buráka.
Premiéra ve středu v 19:00, repríza pak v neděli v pravý poledne, užívejte přátelé!!
V e-shopu si nově můžeš zakoupit triko Burák Mic a to jak v pánském, tak i v dámském provedení. Budeš vypadat roztomile a navíc cool, tak hurá nakupovat 🤑
Song s Vondym „Nechceme se cejtit bezcenně“ je konečně k poslechu na všech platformách, tak nažhav tu Tvou, volume doprava a užívej😎!!
Brzy se objeví další songy, EP už se peče🤗🧨🎙🎸🥁
Burák a víno, to jde docela dohromady, a proto se mé knihy dají zakoupit i v Praze – Holešovicích v Moravské Bance Vín.
Můžeš být i ten nejnáročnější píč a přesto si vybereš, vín je tady přes 800 druhů, atmosféra přátelská, co víc si v týhle době přát😎.
Vše se dovíš tady https://bankavin.cz/vinoteka-prazska-trznice/, tak se stav, je celkem šance, že se tam potkáme😉.
Novej klípek je na světě😎
Spisovatel Burák se i přes svůj slovník a jeho sklony k alkoholismu osvědčil natolik, že se stal benjamínkem Géčko Family🍻.
Jeho pořad ROZLOUSKNI BURÁKA vás bude i nadále bavit každej tejden.
Chceš být jeho hostem a zažít něco, co se Ti neděje každý den?
Napiš na info@radiogecko.cz nebo volej na +420 723 352 306😎
Společně s Evou Kupkovou, která se tradičně netradičně účastní každého dílu a dává pořadu směr a řád, teda aspoň se o to snaží😁.
Enjoy it – středa 19:00, neděle 12:00😎🤟!
www.radiogecko.cz
Můj pořad „Rozlouskni Buráka“ můžeš slyšet každou středu od sedmi večer, reprízu potom v neděli v pravý poledne hezky k obědu.
A jak se ke mně do pořadu dostat? Cesta není složitá – stačí napsat na info@radiogecko.cz nebo napsat či zavolat na 723 352 306, proč bys měl být hostem a domluvíme to raz dva.
Těším se na vaše zprávy a vy si užívejte každý díl 😎🤟
Léto uteklo jako voda. Ještě pár dní budeme nadávat, že nám je horko a pozvolna začneme nadávat, že nám je zima. A to se to koncem června zdálo tak nekonečné, ale těch osm týdnů trvalo… zhruba osm týdnů.
Jak jsem naposledy psal, my s přítelkyní řešili dovolenou na last minute a nakonec vše tak nějak vyšlo. Vždycky může být líp, ale i hůř.
Dovolené jsme si s přítelkyní užili nakonec celkem dvě, tak to vezmu postupně od začátku.
První dovolená byla v Řecku. V Řecku je krásně, teploty občas klesly ke třiceti stupňům, ale to jen občas. Průměr byl okolo plus čtyřiceti stupňů.
Jsou samozřejmě lidé (a to určitě i mezi vámi milí čtenáři), kdo má tyto vysoké teploty rád, ale já k této části populace rozhodně nepatřím. Teplo je fajn, ale když se chcete jít osvěžit do vody, která díky teplu voní jako rybí polévka a racek se kousek vedle nechechtá, ale křičí: „pálí, pálí!“, rozhodně to není pro mě.
Další skvělá věc v těchto teplých dnech je zajisté klimatizace, ale díky našemu skvělému levnému výběru hotelu, šla jen občas. Možná to byl záměr majitele hotelu, abychom se tam všichni sblížili tím, že se dohodneme, kdo a kdy bude klimatizaci zapínat. No, a protože jsme se nedohodli, klimatizace si žila svým životem, občas fungovala a občas zase ne.
Ovšem aby to nevypadalo, že si jen stěžuji a nadávám, pojďme na nějaké ty superlativy. Bezpochyby skvělá věc je all inklusive servis. Řecká kuchyně je bezesporu úžasná a na ten jejich chlast jsem si zvykl celkem rychle, když to tam teklo od rána do večera. K alkoholu se ještě vrátíme…
Mnozí o nás s přítelkyní ví, že se moc nevzdalujeme z míst, kde je něco zdarma, šetřit se přece musí stále, pořád a všude, ale nadměrný slunečný svit je sice zdarma, avšak všeho s mírou řekl bych…
I přes použití všelijakých krémů jsem vystřídal mnoho barev. Když bych to chtěl říct jinak – byl jsem sýr, poté rajče, dále pak červený máčka, potom něco mezi hadem, který svléká kůži a hlavním hrdinou v reklamě na šampon proti lupům než ho použiji a nakonec brambora, která spadla do teplého popela.
Ve všem hrál svou roli samozřejmě již zmiňovaný alkohol, především pak vinný střik, kterého jsem vypil více než dost, protože jsem mohl.
Poté, co ho vypijete maličko více, usnete na ručníku nebo lehátku, slunce si vás opraží k obrazu svému a je to.
Když už jsem zmínil ten ručník, přivezli jsme si tři a odvezli pouze dva, bohužel jsem ho dal sušit na náš balkon a asi za to mohlo to víno, nevím, v každém případě ručník spadl neznámo kam, jasné je pouze to, že dolů někam pryč.
Zmiňoval jsem jídlo, kterého bylo, co hrdlo ráčí, tak jsme papali. Tam bylo vše bez jediného problému, až na jeden večer, kdy jsem maličkou nemotorností v jídelně pokecal polévkou sebe, přítelkyni, stůl, židli a maličko i paní vedle mě, která to naštěstí vzala s úsměvem.
Pomyslnou třešničkou na dortu byl potom utopený telefon, který mi omylem spadl do bazénu, když jsme šli po večeři z jídelny na náš pokoj.
Jo a jak se říká, že se na letišti ztrácejí nebo že se delší dobu čeká, než vám dají zavazadla, tam to bylo absolutně bez problému.
Sečteno podtrženo – levné ubytování na last minute má své plusy i mínusy. Pokud chcete, aby dovolená byla bez chyby, bude lepší si pár korun připlatit a pak si jen užívat. Samozřejmě, že vždy se může něco stát, ale pokud si člověk připlatí, předpokládá se to méně.
Další dobrá rada je, nechovat se jako nenažraný hovado, když můžete sníst kolik chcete, a nejen játra ocení, když s alkoholem začnete aspoň až po obědě. Tím si ušetříte drobnou ostudu, která je vám doma zpětně vyčítána a vy to pak napravíte tím, že pojedete na další dovolenou se slibem, že se budete chovat příkladně. Vyvarovat se těchto zbytečností a maličko si připlatit by totiž vyšlo levněji než plánovat dovolené dvě.
A jak šetříte vy?
S koncem června nás opět čekal výběr dovolené na poslední chvíli. Samozřejmě si teďka mnozí z vás klepou na čelo, proč vybíráme dovolenou na poslední chvíli, když už to můžeme mít vyřešeno klidně třeba v dubnu, ale protože situace na bojišti se vyvíjí každým okamžikem, (tak nějak už to kdysi říkal Napoleon) a my čekáme do posledního okamžiku, kdy se ta či ona cestovka vytasí s nejvýhodnější cenou, jezdíme rádi na last minute. A ideálně tak, abychom nemuseli platit žádnou zálohu, což je tedy v dnešní době téměř nemožné…
Letos jsme se s přítelkyní rozhodli pro Řecko, a tak jsme začali na internetu vybírat, kde by nám bylo nejlépe, pochopitelně v rozumné cenové relaci a ideálně v přepychu.
Vybírali jsme pečlivě a možná i dlouho, až jsme narazili na náš vysněný hotel. Poslali jsme nezávislou objednávku s tím, že se nám někdo z cestovní kanceláře ozve.
První telefon proběhl v neděli večer…
„Mně volá nějaké cizí číslo.“ podivila se přítelkyně, protože telefon byl v tento den a tuto hodinu…
Nechala to zvonit a krátce na to ten samý telefon znovu. Byla to paní z cestovní kanceláře, která zjevně dovolenou nepotřebuje, natož pak volné víkendy.
Začala nám nabízet hotely a penziony všude možně, až jsme ji museli zarazit a požádat, ať zavolá další den.
„Potřebuji nový kufr.“ sdělila mi jen tak přítelkyně.
„A kam ho dáme?“ odpověděl jsem ji s úsměvem.
U nás doma má totiž opravdu vše své místo a každá další věc, která se koupí, znamená to, že se nějaké jiné věci musíme zbavit.
To ovšem v tuto chvíli nebylo důležité, důležité bylo, jakou bude mít kufr barvu. Pokud vás to zajímá, růžová byla favorit.
Další den opravdu volala paní z cestovky, dal by se podle ní řídit čas, takhle otravný není ani kdejaký komár.
Začala nám vyprávět, vysvětlovat, nabízet kdejaké místo, až jsme udělali pár kroků stranou a k radosti paní z cestovky jsme měli rozhodnout mezi třemi destinacemi.
Vše nám hbitě zaslala na mail, a tak jsme vybírali s tím, že se nám obratem ozve. Jak říkám, komáři by se od ní mohli učit.
Z destinací, které paní nabídla, jsme nakonec opravdu jedno místo vybrali a následně to s paní řešili. Vše se zdálo bát fajn…
Přítelkyně ještě ten samý den koukala na recenze námi vybraného hotelu a tam to bylo jedno lepší než druhé. Korunu tomu další den nasadila paní z cestovky, která nám sdělila, že musíme zaplatit vše předem, tedy v plné výši.
Následovalo nespočet mailů a telefonátů, paní nám slibovala nemožné a musím uznat, že se opravdu snažila, ale buď jsme měli vysoké požadavky nebo nebyla zas až tak schopná…
Poslední slovo jsme nakonec měli my a jak to celé dopadlo se dozvíte hned po prázdninách. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pravdou je a ten kdo mě zná to potvrdí, že nejsem v dnešní rychlé době příliš zorientovaný. Ovšem přátelé pozor, i já se postupně dostávám k věcem, které má dnes téměř každý v malíku.
Jednou z takových věcí je nákup zboží přes internet. Prozatím vše objednávám na dobírku, ale i to se do budoucna změní, ještě nejsem úplně kamarád s platební kartou, ovšem o tom zase jindy. A ano, tento příspěvek píšu v roce 2024.
Dnešní příspěvek bude možná kratší, protože všichni ten postup, jak nakoupit přes internet znáte…
V dnešní době je nabídka rozvozových firem velice pestrá a přivezou vám opravdu všechno, až si občas říkám, kam až to dojde…
Jasně, ušetříme opravdu čas, ne vždy se nám chce stát nesmyslné fronty v obchodě, na druhou stranu ne vždy dostaneme, co jsme si objednali, a tak bychom o těch kladech a záporech mohli mluvit dlouze… Takže dost úvah a pojďme na to podstatné.
S přítelkyní slavíme takzvané výměsíčí. Je to něco jako výročí, jen to není jednou za rok ale jednou za měsíc. Chtěl jsem ji tedy překvapit nějakou maličkostí, a tak jsem sedl k počítači a začal se poohlížet po nějaké té drobnůstce.
Ne že bych na své přítelkyni šetřil, ale přeci jenom to svádí k tomu, abyste se podívali do více internetových obchodů a porovnali ceny. Šetřit se přece musí neustále!
„Co tam nakupuješ?“ zeptala se mě přítelkyně zvědavě.
„Ale nic důležitého.“ musel jsem zalhat.
„Rovnou potom ještě nakoupíme věci do lékárničky, jo?“ dodala ještě má přítelkyně.
Kývnul jsem, jako že ano a dál jsem hledal, co jsem potřeboval. Co přesně jsem nakoupil, záměrně neprozradím. Nicméně výměsíčí se blížilo a já se těšil. Dárek jsem sehnal lacino, šlo to i dráž, ale ten náš den měl být až za týden, takže jsem vybral jiného dodavatele, kterému to sice bude trvat maličko delší dobu, ale bude to levnější.
Ještě jsme objednali zásoby do té lékárničky a hotovo. O té lékárně mluvím i proto, že tam jsme nezvolili dopravu, která je za peníze, ale zboží jsme si mohli vyzvednout přímo v obchodě. Není to daleko a vyjde to levněji, to se nám to šetří!
Týden uplynul jako voda a kurýr s mým balíčkem nikde. Záložní plán jsem neměl, stále jsem věřil, že balíček bude doručen včas. Možná se tento příspěvek mohl jmenovat – Jsem tak naivní.
Mezitím dorazila alespoň zpráva z lékárny, že si náš balíček nebo tedy objednávku můžeme vyzvednout.
V lékárně byla neskutečná fronta, spousta lidí kašlalo nebo smrkalo, asi se nedalo odejít jen tak s objednaným balíčkem, bylo k tomu ještě nachlazení zdarma. A to doufám, že ta osoba za mnou se škrábala po těle z nudy, ne proto že má v lepším případě svrab…
Sečteno podtrženo – kdybych nebyl líný a došel včas normálně do obchodu, měl bych pro přítelkyni lepší dáreček, na druhou stranu kdysi někdo řekl, že nejkrásnější dárek je ten, který člověk vyrobí sám, čímž jsem se nakonec musel řídit a kdo ví, ten balík přijde třeba do Vánoc a bude o dárek navíc. Dále už vím, že kdybych si nechal věci z lékárny za necelých 50,- Kč dovézt, nemusel bych potom utratit mnohem víc za léky, nemluvě o tom, že jsem pár dní nebyl v práci, což se na výplatní pásce také projeví.
A jak šetříte vy?