No tak jo přátelé… Teďka ruku na srdce a přiznejte se Ti z vás, kteří se vydali kamkoliv na cestu, měli se po cestě ještě kdekoliv zastavit například něco vyzvednout a potom jet směle do cíle.
My jsme takhle s přítelkyní museli jet k dětské doktorce, šlo jen o vyplnění několika papírů kvůli škole, ale víte, co se stane, když si zapomenete potřebné papíry po cestě vyzvednout a musíme narychlo najít nějaké místo, kde by se to dalo vytisknout?
Kousek od polikliniky, kde se dětská lékařka nachází, bylo obchodní centrum a my měli rychlý bojový úkol… Dalo by se říct, že nám štěstí celkem přálo, po odmítnutí v papírnictví a knihkupectví, jsme objevili obchod, kde tisk papíru nebyl problém, ale přátelé, 10,- Kč za jeden kus papíru A4?
„Pojď, najdeme něco levnějšího.“ řekl jsem zoufalým hlasem ženě.
A tak jsme se vydali „na lov“.
Byli jsme posláni do protější budovy, náhodou to byla vysoká škola a tam to prý nebude problém. Ale samozřejmě byl…
Krom toho, že jsme mezi vysokoškoláky celkem vynikali, byť nejsme vůbec staří, jsme také maličko bloudili po patrech, až jsme našli recepci, kde byl celkem ochotný pán, který nás slušnými slovy poslal do prdele. Takže zpět do obchodního centra…
„Miláčku, potřebujeme čtyři stránky, pojď do toho obchodu, kde to vytisknou, ať můžeme jet pryč, doktorka čeká.“ poprosila mě přítelkyně.
Jasně, já vím, že jde o 40,- Kč, ale z principu se mi to dávat nechtělo, takhle hýřit, nikdy neušetříme.
Tonoucí se stébla chytá, a tak jsem to vzal pevně do svých rukou. Zjednodušeně řečeno, šel jsem obchod po obchodu…
Poprosil jsem milého prodejce v elektru, zda by mi mohl vytisknout těch pár stránek, nemohl… Zrovna tak nemohl ani obchod, který je mým mobilním operátorem, marně jsem žádal i v samoobsluze nebo u řezníka. Nejvíc mě ale zklamalo papírnictví, kde paní řekla, že nic takového nedělají a za zády měla úplně úžasnou tiskárnu, no nic…
Mimochodem, stačil jsem se zmínit, jak se za mě přítelkyně styděla?
Nějakou dobu jsem ještě vymýšlel, co s tím, ale nakonec jsme se vrátili do toho obchodu, kde se nebojí říct si o 10,- Kč za kus.
Paní doktorka už pomalu končila ordinační hodiny, tak jsme se zpět vraceli, jak nejrychleji to šlo a tím jsme museli udělat velikou radost policistovi, který byl schovaný za pouliční lampou a měřil rychlost.
Sečteno podtrženo – když už pominu, že jsem neměl zapomenout zastavit se pro papíry cestou, kde by nás to nic nestálo a koupil papíry za 40,- Kč rovnou, nemusel bych pak platit 50,- Kč za další započatou hodinu parkování, poté bych nemusel jet v obci rychleji a dát 600,- Kč pokuty, mohlo to prý být až 5 000,- Kč a v neposlední řadě bychom se nemuseli bavit, proč stále šetřím tam kde nemám. K paní doktorce jsme to ale stihli, tak aspoň tak.
A jak šetříte vy?
